Více o qvevri

Qvevri i Kvevri

Tak se nazývá stará metoda výroby vína i samotná nádoba, ve které se víno zpracovává. Tato metoda má původ v Gruzii a je stará 8 tisíc let. Gruzie je kolébkou zpracování vín kachetinskou metodou i výrobou samotných nádob, které svým tvarem připomínají amforu. Velikost amfor je různorodá – od několika málo litrů až po několika tisíci-litrové nádoby.

Qvevri je hliněná nádoba z červené terakotové hlíny. Terakota (pálená hlína) je druh neglazované kameniny, která se už ve Starověku využívala k výrobě uměleckořemeslných, dekoračních a užitkových předmětů. Jedná se o hnědou jílovitou hlínu s příměsí vápence. Díky vysokému žáru a dlouhému vypalování dosahují výrobky charakteristické hnědo-oranžové a červené barvy. Gruzínská hlína se také vyznačuje vysokým obsahem stříbra, které má antibakteriální účinky.

A jak jejich výroba probíhá?

Z tamní hlíny se nejprve připraví válečky, které tvarově připomínají šišky salámu. Na nosný trn se poté namotáváním a vrstvením hliněných válečků začne nádoba tvarovat. Jde o několikatýdenní práci, protože vrstvení probíhá po částech. Každá zpracovaná část se musí namočit a nechat po několik dnů vyschnout. Tímto způsobem se postupuje až do úplného dokončení nádoby. Ta se poté vypálí a po vypálení se vnitřní strana potře tenkou vrstvou včelího vosku, aby se zacelily spáry a zároveň byl zachycen vinný kámen. Díky tomu, že je qvevri porézní, může víno dýchat. 

Celá nádoba se zakope do země. Umístění nádoby v zemi stabilizuje a drží teplotu rmutu a doba macerace se tím prodlužuje. Navíc se díky tomu rozvíjí u vín chuťová a aromatická škála.

Gruzínsky Qvevri = Zakopej to!

V čem tedy kachetinská metoda spočívá? Jedná se o dlouhodobé macerace, tedy ležení a zrání vína spolu se slupkami, pecičkami a třapinou nebo jen zbytkem stopky.

 

V Dobré Vinici jsme byli první, kdo tyto nádoby přivezl do ČR. Psal se rok 2012 a z tohoto ročníku jste mohli ochutnat naše první oranžová qvevri vína – Chardonnay qvevri 2012 a Veltlínské zelené qvevri 2012.

Ve vinařství máme celkem 10 nádob a jsou zakopané v našem pískovcovém sklepě z roku 1670. Každá nádoba má objem 1000 litrů. Macerace provádíme zhruba 9 měsíců. Při maceraci nepoužíváme třapiny, jako v Gruzii, ale pouze bobule s malým kouskem stopky. Ve víně by bylo zbytečně moc dřevitých a zelených tónů. Po 9-ti měsících víno z qvevri vyčerpáme a přesuneme ho do dubových sudů o objemu 500 litrů, kde odpočívá dalších 12 měsíců. Poté následuje zrání v lahvích další měsíce či roky, dokud není připravené k prodeji. Zrání v lahvích probíhá v našem pískovcovém sklepě z přelomu 11. a 12. století a poskytuje vínu ideální podmínky pro odpočinek.

V qvevri macerujeme jak bílé, tak modré hrozny. Vína z bílých hroznů jsou sytě žlutá až oranžová, což je dáno macerací barviv ze slupky a oxidativním způsobem zrání.

Vína, která mají díky delší maceraci velmi syté barvy, patří do kategorie „oranžových vín“. 

 

Qvevri vína mají minerální, velmi plnou chuť s koňakovo-medových nádechem. Pro dokonalý zážitek při konzumaci je třeba víno vychladit na 14–16 °C a můžete nechat i dekantovat. Dokonalost zážitku podtrhne i kvalitní sklo a také párování s jídlem. Oranžová qvevri vína jsou ve svém projevu velmi korpózní, proto utáhnou i silné reduktivní omáčky a nemusíte se bát je nakombinovat i s tmavým masem. Určitě nešlápnete vedle, když k nim doplníte velmi zralý až slaný sýr, jako je např. stará gouda či sýr s modrou plísní.

Potenciál qvevri vín je 25 let a více.

Víno vyráběné qvevri metodou není úplně pro každého, ale ochutnat ho doporučujeme všem.

Aktuální nabídku qvevri vín (oranžových i červených) najdete na našem e-shopu.